top of page

Proč nedostanete skicu zdarma a jak si přesto vybrat z více návrhů?

    Uvažujete o tom, že vámi vybrané architekty požádáte, aby cenovou nabídku na své služby doprovodili i nějakou jednoduchou skicou, podle které by se Vám lépe rozhodovalo o jejich výběru? Klidně to udělejte – ale vězte, že tím po nich chcete něco, na co jsou dost alergičtí, ostatně jako všichni lidé z jakékoliv kreativní profese. A téměř jistě vás nevyslyší.

    Nic, jako je rychlá skica, totiž neexistuje.

    Jistě, vždy je nějaká skica, která vznikne jako první. Možná je skutečně načrtnutá rychle, ale za tou rychlostí se skrývají léta studia a praxe. A k serioznímu návrhu má stejně ještě hodně daleko.

    Oslovíte-li architekta, většinou se s vámi rád sejde. Představí vám své portfolio a na příkladu nějaké předchozí práce podrobně ukáže svůj způsob práce, aby bylo zřejmé, co vše návrh, projekt a realizace domu obnáší. V rámci první schůzky, zvláště pokud se odehrává přímo na stavební parcele, zkonzultuje vaše představy a určitě přijde s několika svými nápady. Poté dostanete nabídku a až do doby, než ji přijmete, z něj budete dostávat něco více jen velmi obtížně.

    Co ale dělat, když si přesto chcete vybírat mezi několika různými návrhy?

    V tom případe je nejlepší zadat práci více architektům. Ideálně v celém rozsahu architektonické studie, včetně všech konzultací a samozřejmě za standardní honorář. Díky tomuto způsobu asi skutečně najdete pro vás to nejvhodnější řešení. Je to ale organizačně, časově a finančně náročné. Na druhou stranu to ale zdaleka není zcela neobvyklé, jak by se mohlo na první pohled zdát.

    Druhou možností je předem omezit požadovaný rozsah práce tak, aby bylo možné vybrat nejvhodnější návrh a ten pak nechat jeho autorem dopracovat. Lze se například soustředit jen na hmotové řešení domu, jeho základní uspořádání, umístění s ohledem na specifika pozemku či nepožadovat příliš vizualizací. Na tomto principu fungují standardní veřejné architektonické soutěže. Honorář – či lépe skicovné – je v tomto případě vyplaceno všem osloveným architektům a byť je oproti plnohodnotné studii nižší, ne dramaticky. Navíc, za dopracování vybraného návrhu do podoby plnohodnotné studie se obvykle doplácí zbývající část plnohodnotného honoráře. Vítěz tedy pracuje za obvyklý honorář a klient navíc uhradí skicovné ostatním.

    Poslední možností je uzavřít s předem vybraným architektem takovou smlouvu, aby z ní bylo možné v určitý moment, obvykle po první konzultaci, bez zbytečných komplikací odstoupit. Pokud k takové situaci skutečně dojde, je dobré pamatovat na autorská práva odmítnutého architekta – jeho návrh rozhodně nelze bez jeho souhlasu použít coby zadání pro architekta jiného.

    U rodinných domů, zvláště v případech, kdy máte jasno o své představě a nelze předpokládat nějaké komplikace dané například nestandardním pozemkem, je jakákoliv forma paralelního zadání prakticky zbytečná. Vybíráte-li si z několika zavedených architektů, jejich portfolio, první schůzka a cenová nabídka jsou obvykle dostatečnými podklady pro rozhodnutí. Přesto, pokud máte o svém výběru pochybnosti, nebo zkrátka chcete skutečně vidět více pohledů na věc a smíříte se s vyššími náklady na architektonickou studii, s oslovením více architektů neváhejte.
    Mějte na paměti, že paralelní zadání je cestou k vybrání jednoho nejlepšího návrhu – nikoliv k vytvoření ideálního návrhu, který by byl pouhým kompilátem z myšlenek různých architektů.

    Možná si říkáte, jak je to u veřejných soutěží, kde si peněžní odměnu rozdělí jen autoři nejlepších návrhů a ostatní desítky architektů odejdou s prázdnou? Motivace pro účast v takové soutěži je obvykle jiná než finanční. A navíc, má-li veřejná soutěž charakter vyzvané, kdy soutěží konkrétní oslovení architekti, rozděluje se honorář mezi všechny účastníky.

    Architekti by se správně neměli účastnit žádné soutěže, jejíž podmínky nesplňují přísné parametry dané soutěžním řádem České komory architektů. V případě soukromých zakázek a jsou-li podmínky rovné pro všechny oslovené architekty, mají soutěže obvykle značně volnější charakter paralelního zadání. Klient předem definuje své požadavky, které lze zároveň považovat za předpokládaná hodnoticí kritéria, navrhne honorář a další parametry a je na oslovených architektech, zda na výzvu k účasti přistoupí či nikoliv.

    Na organizaci veřejných soutěží obvykle spolupracuje architekt, případně některá z několika mála firem, které se na tuto činnost specializují. U soukromých zakázek je delegování organizace takové soutěže na třetí osobu spíše výjimečná – ale několikrát jsem se s tím už setkal a doporučuji to. Ve spolupráci s nezávislým architektem dokážete lépe definovat vaše požadavky, vybrat si ty nejvhodnější architekty k oslovení a následně i vyhodnotit nejlepší návrh. Zkuste o to třeba poprosit architekta, kterého jste původně chtěli oslovit, ale on vaší zakázku z časových důvodů nepřijal.

    Chcete-li oslovit několik architektů, kteří navrhují velmi podobné domy, hoďte si korunou a oslovte jednoho z nich. Ušetříte čas a peníze. Smysl má spíše vybírat rozmanitější spektrum soutěžících, kteří mohou přinést různé úhly pohledu. A rozhodně nezapomínejte i na mladé architekty s chudším ale zajímavým portfoliem – pravděpodobně budete mile překvapeni.

    V případě, že zadáte více architektům zpracovat plnohodnotnou studii, nemá před nimi smysl tajit, že se ve skutečnosti účastní soutěže. Český rybník je velmi malý a oni si to stejně řeknou.
bottom of page