top of page
Kolik stojí architekt?

Určitě jste si to už zkusili vygooglit. Takže to už beztak víte.

Ano, bude to stát majlant. Nebo taky možná jeho pouhou desetinu. Záleží, jestli jste při honbě za touto informací skončili u složité kalkulačky na stránkách České komory architektů nebo v diskusi na mimibazaru.

Jeden z architekty blahořečených velikánů Ludwig Mies van der Rohe kdysi řekl „méně je více”. Není teď podstatné, co tím myslel – zajímavější je, že tuto jemu připisovanou frázi dokáže každý správný architekt aplikovat prakticky na cokoliv, od návrhu vily, až po paletu barev svého oblečení. A nejlepší je, že to většinou opravdu funguje.

Tedy funguje s jedinou výjimkou – a tou je výše honorářů a cena stavby.

Stanovení vlastního honoráře je pro architekta či projektanta docela alchymie. Každý z nás to dělá trochu jinak, ale alespoň nějaký ten základ je vždy stejný.

Východiskem je obvykle předpokládaná cena realizace budoucího domu. Tuto částku buď stanovujete vy coby klient – v tom případě je to částka, kterou máte našetřenou a záhy zjistíte, že stačí na podstatně menší dům, než očekáváte. Nebo cenu dokáže předběžně odhadnout architekt na základě předpokládané velikosti domu – a obvykle vám ji sdělí jen v případě, že sedíte. Tak či onak, dům bude ve skutečnosti s největší pravděpodobností stejně ještě dražší, minimálně o vybavení interiéru.

Celkový honorář je pak obvykle někde mezi 8 až 14 % z ceny domu – rozumějte navíc. Menší procento je pro větší stavby, to větší pro menší. U těch nejmenších tyto počty nefungují vůbec, protože každý projekt má zkrátka náklady, které pod určitou mez neklesnou.

Takto stanovený honorář obsahuje samotný návrh stavby, všechny fáze projektu a autorský dozor architekta na stavbě. O něco málo se ještě zvýší, když se připočtou ceny za různé průzkumy staveniště nebo pokud architekt sám obíhá úřady a shání potřebná „razítka”. U rodinných domů se obvykle stanovuje na začátku a díky tomu je vyloučeno úmyslné prodražování stavby ze strany architekta.

Honorář si každý architekt či projektant stanovuje individuálně, proto se mohou ceny různých architektů vzájemně lišit. Avšak rozdíl by neměl být dramatický, zvláště ne směrem dolů. Duchapřítomný a zdravě fungující architekt či projektant jej nikdy nesníží na 1–5 %, jako někdy uvádějí na svých stránkách někteří z kolegů. I u nich ale počty nějak vychází, jen s trochu jinými proměnnými a obvykle je tam něco ve váš neprospěch.

Více za méně honoráře bohužel opravdu nedostanete.

Jednou z nejlepších vil Miese van der Rohe je známá brněnská Tugendhatka. Bezesporu jste se tam po několikaměsíčním čekání na volný termín taky dostali a alespoň něco málo z ní teď taky chcete ve vašem budoucím domě. Heslo Méně je více je zde zachyceno ve své nejryzejší podobě (pomiňme teď fakt, že Mies začal tento výrok používat až nějakých 15 let po jejím dokončení). A toto „méně” i samotný Miesův honorář stály rodinu Tugendhatů doslova majlant. Vždyť běžný bytový dům byl v té době za desetinu…

Na webu najdete několik kalkulaček pro stanovení honoráře. Kalkulačka na stránkách České komory architektů vychází z vypočtu hodinové náročnosti na zpracování jednotlivých stupňů projektu – tato čísla vás možná překvapí, ale opravdu víceméně odpovídají skutečnosti. Kalkulačka na stránkách stavebnistandardy.cz je asi nejjednodušší a po zadání údajů vypočítá rozmezí, ve kterém by se měl honorář pohybovat. Velmi propracované kalkulátory pro řadu výpočtů související s cenami projektů jsou na webu cenazaprojekty.cz. U všech tří příkladů vidíte, že stanovení honoráře ovlivňuje spousta různých parametrů – mnohým se budu v dalších článcích na tomto blogu věnovat.

Každý architekt asi na začátku kariéry pracuje za absurdní odměny. Obvykle je to práce pro klienty z kategorie, pro kterou se po celém světě vžilo označení FFF (Family & Friends & Fools; rodina, přátelé a blázni). Tak i já jsem svou první studii rodinného domu – nu, ona to spíše než plnohodnotná studie byla taková úvodní skica – nakreslil za několik lahví valašské slivovice. Sice jí moc nebylo, protože stejně moc nepiji, ale stejně si pamatuji, že v posledních dvou lahvích byla ta nejlepší slivovice, kterou jsem kdy měl – paradoxně jsem to zjistil až poté, co jsem jednu z lahví poslal dál do světa coby netušeně hodnotný dar… Zbývá jen dodat to, co je u takto honorované práce obvyklé – po obdržení poslední láhve jsem o dům absolutně ztratil zájem, ani nevím, zda a případně v jaké podobě ho klient postavil.

Začínal tak asi skutečně každý. Pamatuji si, že jsem někde četl, že jeden u vyhledávaných tuzemských architektů navrhoval vilu za příslib doživotní zásoby medu. Pak si spočítal, že ho bude při své spotřebě dostávat po dalších 150 let, než se jeho cena vyrovná obvyklému honoráři…

bottom of page